Druhý život gramofonové desky. 

10 min
Článek
gz | 05/2026
Nacházíte se na: www.gzmedia.com/cz | Novinky
Pilotní projekt realizovaný společnostmi Warner Music Group, GZ a londýnským studiem Abbey Road testoval, zda lze neprodané desky recyklovat a materiál znovu použít pro výrobu nových gramofonových desek. A to při zachování vysoké zvukové kvality očekávané od současných komerčních vydání.

Opětovné využití starých desek a vliv recyklátu na hudební kvalitu.  

Neprodané zásoby a staré desky představují materiálový tok, který bylo historicky obtížné znovu začlenit do výroby. Navracení tohoto materiálu do výrobního procesu může v lisovnách snížit poptávku po primárním PVC, a přinést tak úspory uhlíkových emisí. Proces ale nesmí ohrozit hudební kvalitu.  

Projekt měl tyto tři hlavní cíle: 

  • zjistit, zda recyklovaný materiál negativně ovlivní kvalitu zvuku, kterou posluchači od vinylových desek očekávají;  
  • posoudit, zda je možné různorodý materiál ve větším měřítku zpracovat v rámci stávajícího výrobního procesu;  
  • zhodnotit dopady recyklace na životní prostředí a porovnat s výrobou z primárního materiálu.  

Popis projektu  
Aby pilotní projekt odrážel realistický scénář dodavatelského řetězce, byly použity gramofonové desky různého původu – pocházely z různých lisoven a výrobních šarží. Tento fakt již od začátku komplikoval celý proces, jelikož různorodý materiál je při výrobě vinylových desek problematický. 

Pro test bylo využito přibližně 10 000 desek pocházejících ze skladu společnosti Warner Music Group v Evropě. Tyto desky byly přepraveny do GZ v Loděnici u Berouna, kde byly rozdrceny. Z takto připraveného materiálu bylo vyrobeno několik testovacích variant gramodesek s různými podíly recyklovaného materiálu v rozmezí od 10 % do 100 %. Zároveň byla vylisována kontrolní deska se stejným záznamem vyrobená výhradně z primárního materiálu. 

Pro zajištění konzistence byly všechny testovací varianty desek vylisovány za použití stejné matrice a stejného lisu.

Slepé testování kvality zvuku 
Vzhledem k tomu, že zvuková kvalita zůstává klíčovým aspektem výroby vinylových desek, kladl projekt významný důraz na poslechové hodnocení. Pro zajištění objektivního hodnocení byly všechny desky anonymizovány a evidovány pouze pod kódy GZWMG 1-6. Tímto byly omezeny případné předsudky hodnotitelů.  

Pro pilotní projekt byla v londýnském studiu Abbey Road vyrobena speciální laková folie, která slouží jako podklad pro replikaci hudby na fyzický nosič.  Zvukový materiál byl zvolen tak, aby reprezentoval dvě rozdílné poslechové situace běžně se vyskytující u vinylových vydání. 

Strana A: akustický post-rock 
Tato nahrávka byla vybrána proto, že obsahuje široký dynamický rozsah, včetně tichých i hlasitějších pasáží. Takovéto nahrávky jsou obzvláště citlivé na povrchový šum a vady, které mohou vzniknout při lisování. 

Pro detailnější hodnocení byla za nájezdovou drážku a před začátek hudby záměrně vložena 20sekundová tichá pasáž. Tato část poskytuje při poslechových testech jasný referenční bod pro detekci šumu v pozadí. 

Strana B: moderní rock 
Tyto skladby představovaly typičtější masteringový profil pro pop/rock s užším dynamickým rozsahem. Mezi skladby 2 a 3 byla vložena 20sekundová tichá pasáž. 

Obě strany zároveň obsahovaly několik sekund ticha na konci nahrávky před výjezdovou drážkou, což umožnilo posoudit další případné vady.

Poslechové testy naslepo 
Hodnocení hudební kvality se zúčastnilo sedm mezinárodních odborníků z Warner Music Group, GZ a Abbey Road Studios. Hudební experti hodnotili každou variantu desky samostatně pomocí strukturovaného kontrolního seznamu, který se běžně používá při posuzování hudební kvality desky. Díky tomu byla hodnotící kritéria dostatečně podrobná a přísná pro posouzení zvukové kvality jednotlivých variant. Kritéria zahrnovala povrchový šum, zkreslení, dynamickou odezvu, celkovou kvalitu poslechu a další zvukové i vizuální ukazatele kvality. 

Celkem proběhla dvě kola hodnocení. V prvním kole bylo hodnocení založeno výhradně na fyzických deskách. Ve druhém kole hodnotitelé posuzovali standardizované digitální ripy, které připravil masteringový inženýr Miles Showell v Abbey Road, přičemž měli k dispozicí opět i fyzické desky.  

Během realizace tohoto projektu se podařilo vylisovat gramofonové desky splňující kvalitativní kritéria pro uvedení na trh. Hodnotitelé zaznamenali pouze drobné rozdíly ve zvukovém výkonu napříč všemi testovanými variantami, což ukazuje na srovnatelnou kvalitu poslechu. 

V rámci celého poslechového panelu nevykazovaly varianty obsahující recyklát žádné konzistentně rozpoznatelné rozdíly ve zvukové kvalitě. Tři nejlépe hodnocené varianty se pohybovaly v úzkém rozmezí přibližně 0,2 bodu na desetibodové škále a rozdíl mezi nejlepší a nejhorší hodnocenou variantou činil pouze 0,5 bodu. To ukazuje, že použití recyklátu dosahuje srovnatelné kvality jako desky vyrobené z primárního materiálu.

„Posluchačům vinylu na zvukové kvalitě velmi záleží, takže nároky na tento projekt byly od začátku vysoké. Zaujalo mě, jak konzistentní napříč různými materiálovými směsmi všechny tyto desky byly. Ukazuje to, že udržitelnost a zvuková kvalita nemusí stát proti sobě.“ 

Miles Showell, masteringový inženýr ze slavného londýnského studia Abbey Road

Postřehy z výroby
Výroba vinylových desek vyžaduje důslednou kontrolu vlastností materiálových vstupů i parametrů lisování. Během testování operátoři zaznamenali, že směsi s vyšším podílem recyklovaného materiálu z různých zdrojů vyžadovaly dodatečné úpravy, aby bylo možné udržet konzistentní hmotnost materiálu. Toto chování zřejmě souvisí s různorodým původem recyklované suroviny. Protože desky pocházely z více lisoven využívajících různé receptury směsí, obsahovala recyklovaná směs kombinaci různých druhů PVC, stabilizátorů, aditiv atd. Tato variabilita může ovlivňovat chování vstupní suroviny, což při vyšším podílu recyklovaného materiálu ztěžuje stabilizaci výrobního procesu. 

Během pilotního projektu se podařilo vyrobit kvalitní desky ve všech testovaných variantách. Směsi obsahující vyšší podíl materiálu různého původu, tedy 50 % a 100 %, však byly náročnější na výrobu. Vyžadovaly více provozních úprav, vytvářely více odpadu během výroby a kladly vyšší nároky na pozornost operátorů. Směsi s nižším podílem recyklovaného materiálu, tedy 10 % a 25 %, obsahující materiál různého původu, se při lisování chovaly konzistentněji. 

Oproti tomu homogenní recyklovaná směs (nazývaná Eco Mix), vyrobená z interního výrobního odpadu, se lisovala snadno a nevykazovala problémy pozorované u materiálu různého původu. Eco Mix patřil mezi nejlépe hodnocené varianty, což ukazuje, že recyklace kontrolovaného výrobního odpadu neohrožuje kvalitu desek.

Zhodnocení environmentálních dopadů recyklace 
Projekt se zaměřil také na environmentální hodnocení celého procesu recyklace desek. 

Ve spolupráci se specializovanou firmou Climate Partner byla provedena kalkulace v souladu se standardem Greenhouse Gas Protocol Product Life Cycle Accounting and Reporting Standard. 

Recyklace desek snižuje spotřebu primárního PVC, ale zároveň zahrnuje další procesy, které produkují extra emise.  Doprava, skladování, třídění, drcení atd. Environmentální analýza proto měla určit, zda se použití recyklovaného materiálu z pohledu ekologie stále vyplatí.  

Pro vyhodnocení environmentálních dopadů projektu byly modelovány dva scénáře. Oba zahrnovaly výrobu 1 000 nově vylisovaných desek. Scénář 1 využíval 100% recyklovanou surovinu, zatímco scénář 2 využíval 100% primární PVC. 

V obou scénářích byly zahrnuty emise spojené s ročním skladováním starých desek ve skladu ve Francii. Desky byly následně buď přepraveny do GZ k recyklaci (scénář 1), nebo odeslány k likvidaci (scénář 2).  

V tomto modelu má scénář 1 o 10,6 % nižší uhlíkové emise než scénář 2. Toto snížení je dáno především nižší potřebou primárních surovin a menším objemem materiálu určeného k likvidaci. Tyto přínosy jsou částečně vyváženy emisemi spojenými se skladováním, dopravou a zpracováním starých desek. I po započtení těchto dodatečných procesů však začlenění recyklovaného vinylu vede k nižším celkovým emisím než výroba desek výhradně z primárních materiálů. 

Přínos této studie 
Tento pilotní projekt si kladl za cíl ověřit jednoduchou, ale důležitou otázku: zda lze staré desky recyklovat a vyrobit z nich desky nové, bez kompromisů v tom, na čem posluchačům záleží nejvíce – hudební kvalitě.  

Naše zjištění v této věci je jednoznačné: recyklace gramodesek může fungovat. I materiál různého původu lze znovu začlenit do výrobního procesu bez negativního dopadu na hudební kvaltu. 

Tento pilotní projekt Warner Music Group a GZ, představuje první důležitý důkaz proveditelnosti cirkulární výroby vinylových desek ve větším měřítku. Zpochybňuje dlouhodobý předpoklad, že použití recyklovaných vstupů je na úkor kvality zvuku, a místo toho ukazuje věrohodnou cestu, jak dosáhnout obojího. 

Zájemci o kompletní metodiku a technickou analýzu si mohou celou zprávu (v angličtině) přečíst zde.